Zahrada, op. 14 - Kunc, Jan

📄

Preview not generated yet

Open PDF ↗

PDF MIDI MXL

Download PDF Download MIDI

Loading player...

◈ Genre → Unknown

♯ Key F# minor

⁄ Time Signature 4/4

♬ Voicing → SSAA

◆ Difficulty

Intermediate

↕ Range F3 – B5

¶ Language → Czech

Measures 930

Texture mixed texture

Parts 4

Instruments A cappella

Pages 32

CPDL # 32013

Editor Jan Pallas

Posted 2014-05-14

License CPDL License

♫Pitch Ranges

F3 – B5

C4 – F#5

A-3 – E5

F3 – C#5

¶Lyrics / Text

1. Jarní Zlatě se slunce směje a život rozdává, v dál modrým vzduchem spěje spleť mráčků bělavá. Jde sadem žena mladá a píseň notuje, květ v její vlasy padá, jak vánek zaduje. A ona celá je světlo, radost, smích. Je zázrak vlna těla, zdvih ňader rozvitých. Je jako mladá břízka, když v sladkém zmámení jí nová míza tryská a šumí ve kmeni. 2. Třešně v květu Ó, jaký to úsměv čistý, hle, zeleň a sníh. Když zrosenými listy květ třešní planoucích ti vytryskne, jak košatá by stála náruč rozpjatá, hle, zeleň a sníh. A je to cit měkký a celý, jít zahradou dumavou a zázrak ten rozhořelý ti svítí nad hlavou, jak jdeš, strom v běli zasněný ti na vlasy hází lupeny, hle, zeleň a sníh. Jen jeden znám pocit stejný: zřít dětských do očí, a odlesk cudný a hřejný ti duši otočí, oh, vím, to stejně zaplaví, jak teď, když čistě tě pozdraví hle, zeleň a sníh. 3. Píseň Ó, kdybys poslouchat uměl, jak lehce zachytil bys podzemní skryté proudy, kypění jarních míz, jásavou ptačí píseň, šumění bílých bříz. Ó, kdybys viděti uměl, v očích tíž neměl z ran, viděl bys zátopy světla, žlutavě rozkvetlý lán, oblaků modravých vlání do dálných, rozlehlých bran. Ó, kdybys rozumět uměl, svět by se celý ti vzdal, ptákům bys rozuměl, stromům, jak dávný z pohádky král, nad hlavou slunce a v zracích velký by požár se vzňal!